Jak neplýtvat potravinami

Jak neplýtvat potravinami

Myslím, že každý kdo čte tyhle řádky někdy podlehl nákupní horečce, akcím v supermarketech a nakoupil toho víc, než potřeboval. Ve finále vás překvapila cena nákupu při placení, což mrzelo ještě víc, když jste část nakoupených potravin po čase museli vyhodit. Přemýšlel jsi někdy, kolik vyprodukuješ potravinového odpadu právě ty? A proč se tak děje? Proč všichni tolik plýtváme potravinami? A kolik potravin se na světě vyhodí za rok? Pokud tě téma na plýtvání potravin zajímá, určitě si přečti tenhle článek.

Nejdříve si vysvětlíme dva základní pojmy. FOOD WASTE a FOOD LOSS.

FOOD LOSS – POTRAVINOVÉ ZTRÁTY: pokles množství potravin, které byly určeny pro lidskou spotřebu objevující se ve všech fázích potravinového řetězce – ve výrobě, po sklizni, ve zpracování… (například 20-40 % salátů zůstane na poli nebo ve skladu zemědělců, protože nevyhovuje estetickým nárokům řetězců – více o salátu a jeho cestě až do nákupního košíku najdeš tady)

FOOD WASTE – POTRAVINOVÝ ODPAD: potraviny, původně určeny pro lidskou spotřebu, které jsou zbytečně nevyužité a ponechány zkáze (takže na konci potravinového řetězce)

 

Na světe celkově přijde nazmar ročně 1,3 miliard tun potravin (což je 1/3 všech potravin!!!!!!), v Evropě je to potom 90 milionů tun, což vychází cca 173 kg potravin na osobu ročně (na občana ČR to vychází promrhaných 20 000 Kč za vyhozené jídlo za rok, paradoxem je, že i když se teď Evropská unie snaží do roku 2020 snížit odpady potravin o 50 %, byla to právě ona, která vymyslela standardy na estetický vzhled potravin).

A tak si říkám, že je to docela (docela dost) paradox, když na světě trpí téměř 1 miliarda lidí hlady, no ne?!

A kdyby některým z vás přišlo přece jen 1/3 potravin málo, představte si, že nevyhodíte jenom potraviny, ale přijdou vniveč i veškeré energie, které se do jejich pěstování či výroby musely investovat – voda, půda a její živiny, hnojiva, paliva, energie a v neposlední řadě i lidská práce.

Pro příklad si můžeme uvést 1 kilogram čokolády, pro jehož výrobu je potřeba až 17 000 litrů vody! Krásné ilustrace (od Egle Plytnikaite) znázorňující kolik vody se vypotřebuje na jeden kilogram dané potraviny najdeš tady)

 

 

 

Kolik potravin se promrhá během jednotlivých fází potravinového řetězce?

Při výrobě – pokud potraviny nevyhovují estetickým standardům (například odlišný tvar anebo nadměrná/příliš malá velikost) končí jako krmivo pro zvířata anebo na kompostu. To samé platí u vyrobené potraviny, která se úplně nevydařila a např. se nevejde do obalů. Dále se například vyrobí velké množství potravin (například s krátkou dobou trvanlivosti), která nejsou schopné prodejci prodat a tak se zase vyhodí.

 

Zemědělství – zemědělci vyřadí až 20 % plodin, které nevyhovují kvalitativním standardům (ty stanovuje Evropská unie a odběratelé) jako je váha, velikost, tvar, vzhled a velikost plodiny. Problémem může být opět nadprodukce, protože zemědělec toho raději vysadí víc, než je potřeba.

 

 

Distribuce, prodej – při distribuci může dojít ke znehodnocení potravin (např. potravina má být vezena v mrazáku na určitou teplotu, ale chladící zařízení z nějakého důvodu nechladí, nebo dojde k nehodě a tím pádem k částečnému nebo úplnému poškození produktu – často i když potravinám není nic, jen je z celé palety poškozeno pár obalů prodejce už je nechce). Při prodeji dochází opět k problémům s velkým množstvím produktů, které se ne vždy prodají všechny (produkty, kterým projde trvanlivost, nebo například i vánoční, velikonoční edice).

 

Pohostinství – nadměrné porce v restauracích, špatná předpověď toho, kolik zákazníků ten den přijde.

Domácnosti – velké nákupy, špatné skladování potravin, vaření ve velkém množství.

Výsledek obrázku pro potravinové ztráty

 

 

Podle webu zachraň jídlo se nejvíce plýtvá pečivem, ovocem a zeleninou, mléčnými výrobky a uvařenými jídly, které strávník nestihl spotřebovat (důvodem je nejčastěji, že se jídlo zkazilo anebo má prošlou dobu spotřeby) – pozn. věděli jste, že je rozdíl mezi tím, zda je uvedena na obalu minimální trvanlivost anebo spotřebujte do? Spotřebujte do se používá u potravin, které podléhají rychlé zkáze a proto bychom je v obchodě už neměli po tom, co tento datum projde, najít v regálech obchodů, protože je velká pravděpodobnost, že budou zdravotně závadné. Zatímco minimální trvanlivost se používá u potravin, které nepodléhají rychlé zkáze a nekazí se – to znamená, že pokud na nich neshledáme nějaké změny, můžeme je sníst a s velkou pravděpodobností se nám nic nestane 🙂

 

Jak už bylo zmíněno, potravinové ztráty i odpady vznikají na vícero úrovních včetně koncového spotřebitele – domácnosti. Vzhledem k tomu, že v EU domácnosti vyprodukují až 40 % z celkového potravinového odpadu, je namístě uvést si pár tipů, jak můžeme omezit plýtvání potravinami u nás doma.

Naplánovat si přípravu jídla předem a podle toho nakupovat. Za každou cenu nekupovat akční výrobky v supermarketech, pokud si nejsme jistí, že je zrovna potřebujeme. Nevyhazovat doma veškeré potraviny s prošlou minimální trvanlivostí. Naučit si potraviny správně skladovat. Pokud nejsi velký jedlík, objednej si v restauraci poloviční porci.

 

Jak je na tom Česká republika? 

Pro zajímavost jsem si ze stránky potraviny pomáhají vypůjčila pár grafů, které vychází z výsledků konference FOOD WASTE.

 

 

 

A kolik potravin vyhodíš ty?

Doufám, že Vám byl tenhle článek přínosem.

M.

 

 



2 thoughts on “Jak neplýtvat potravinami”

  • Zajímavý článek. Teď by si měl každý sáhnout do svědomí a zamyslet se 🙂 já jsem v tomhle docela pedant a jídlo doma téměř nevyhazujeme. Je to hlavně díky příteli, který je velký jedlík a tak není co vyhazovat. Občas se stane, že nám ztvrdne nějaké pečivo, ale to je celkem běžné. Nedávno se mi stalo, že mi v lednici zplesnivěl sýr, který se mi asi v tašce poškodil a dostal se k němu vzduch. A to ani nebyl prošlý. Ten už musel letět do koše.

    • Super, díky za reakci!
      U nás máme občas taky nějaké zbytky, ale potraviny se málokdy vyhodí 🙂 Máme slepičky, které většinou dozobou zbytky vařených pokrmů, a když zbyde nějaký masíčko, tak to zase dáme pejskům a kočičce 🙂
      Ovoce a zeleninu vyhazujeme málokdy, ale samozřejmě se taky někdy stane, že zplesniví. V tom případě to dávám na kompost, pořád mám lepší pocit, že to mělo alespoň nějaký užitek, než když že to hodím do koše.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *