A jak je to se sójou?

A jak je to se sójou?

Další kontroverzní téma – S Ó J A. Jako je to s velkou částí potravin – najdeme na ní klady i zápory, rozhodně by ale konzumace sóji měla mít své hranice. Pojďme se na to podívat.

 

Sója je luštěnina, která má vysoký obsah proteinů. Využívá se v potravinářském průmyslu, zpracovatelském průmyslu a nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Konzumuje se jak v „čisté formě“, tak ve formě zpracované – sójová mouka, sójový protein, tofu, sójové mléko, sójová omáčka, sójový olej, tempeh, miso,….

 

Pressed Tofu

 

Sója je ceněna především pro její vysoký obsah bílkovin, proto jí do jídelníčků zařazují hlavně vegani a vegetariáni, pro které tak představuje výbornou náhražku masa. Ale jak je to u mnoha kontroverzních potravin – sója obsahuje antioxidanty a jiné nutričně bohaté látky, které jsou spojovány s přínosem pro zdraví, přičemž se ale také vyskytují obavy o nepříznivých účincích.

 

SLOŽENÍ SÓJI

Sója obsahuje přibližně 1800kJ na 100 g sušeného výrobku, u vařené sóji je to potom pouhých 600 kJ na 100 g výrobku.

Sójové boby obsahují cca 33 % bílkovin s velmi vhodným složením aminokyselin (GMO sója obsahuje až 45 % bílkovin), 15 – 25 % tuku, který je složen především z omega-6 polynenasycené kyseliny linolové, mononenasycené kyseliny olejové a polynenasycené kyseliny alfa linolenové (omega-3). V sójových bobech je přibližně 30 % sacharidů, jejichž velkou část zabírá škrob. Ve významném množství jsou v sóje obsaženy vitaminy skupiny B a E (antioxidant), z minerálních látek potom vápník, hořčík, železo. Sója obsahuje ale taky významné sekundární metabolity (isoflavony, kumestany).

 

Sója a vláknina

Sója obsahuje velké množství pro nás prospěšné vlákniny (jeden šálek sóji obsahuje 8 g vlákniny), což může mít pozitivní vliv na snižování rizika vzniku srdečních onemocnění a nebo některých druhů rakoviny.

 

Hlavní téma – izoflavonony

Izoflavony jsou fytoestrogeny, které vykazují různé biologické účinky. Tyto látky jsou hodně podobné savčím (tedy i lidským) estrogenům (hormonům), v přírodě jsou zatím zjištěny v největší koncentraci právě v sóje. Izoflavony mohou mít pozitivní i negativní účinky na lidské zdraví, v současné době jsou předmětem intenzivního zkoumání.

 

V roce 2002 byla zveřejněná studie, která poukázala na to, že to, jaké sója bude vykazovat zdravotní účinky souvisí se složením bakterií v lidském těle. Někteří jedinci mají totiž zvláštní typ střevních bakterií (především asijská populace a větší výskyt je i např. i u vegetariánů) a tyto bakterie dokážou přeměnit izoflavony na určitou látku, která potom může vykazovat mnoho pozitivních účinků na zdraví (ufff, snad je to aspoň trochu srozumitelný :D). Bohužel tyto střevní bakterie nemá každý a proto pro některé jedince sója nemusí být takovým zdravým benefitem.

 

Každopádně si tu ukážeme pár studií a jejich závěrů:

  • izoflavony mohou mít pozitivní vliv na:
    • izoflafony mohou zmírnit příznaky menopauzy, která je spojená se snížením hladin estrogenů – to ale platí právě pouze u žen, které mají ty správné střevní bakterie pro sóju
    • konzumace izoflafonů může snížit riziko osteoporózy u žen, které již prošly menopauzou
    • některé klinické studie ukazují, že konzumace sóji snižuje rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění

 

  • izoflavony mohou mít negativní vliv na:
    • vysoká konzumace sójových produktů může u některých jedinců potlačit funkci štítné žlázy a tím způsobit její poruchu (hypotyreózu) → u zdravých jedinců ale nedošla k negativním vlivům na štítnou žlázu. Stručně řečeno, pravidelná konzumace sóji a výrobků z ní může vést k hypotyreóze citlivých jedinců 
    • sója jako ostatní luštěniny může způsobovat nadýmání, plynatost anebo průjem, může tedy zhoršit příznaky dráždivého tračníku (porucha trávení)
    • sójové boby jsou jednou z top 8 nejčastějších alergenních potravin, někteří jedinci tedy mohou být na sóju alergičtí, tam je potom nutné se sóje zcela vyhnout (nutné podotknout, že alergie by měla být vždy potvrzená alergologem!) – ještě jedna malá poznámka: možnost vzniku alergické reakce se snižuje u produktů, které prošly fermentací

 

Kojenecká výživa

Existují významné důkazy, že kojenecká výživa na bázi sóji může působit negativně na zdraví dětí. Příčinou negativního dopadu u dětí může být vysoký obsah izoflavonů, ale také vysoký obsah manganu a hliníku (ty mohou vést k neurologickým problémům).

Jak je neustále opakováno, nejlepší možnou výživou pro kojence je mateřské mléko! Pro ženy, které kojit nemohou je formule na bázi kravského mléka lepší alternativou, než sójová formule. Ta by měla být podávána až v těch nejnutnějších případech.

 

Závěrem

Tak, co teď, že? Spoustu pro a proti, ale jaký je závěr? Na internetu prostě naleznete opravdu ohromné množství studií, které sóju vyzdvihuje a asi tak přibližně stejné množství studií, které jí haní. Důležité je přitom koukat se, kdo studii psal a zda studii nesponzoruje sójový průmysl(!!!). Osobně nejsem fanouškem toho, že by se sója měla vyskytovat den co den ve vašich jídelníčcích, ale rozhodně nejsem jejím odpůrcem. Myslím si, že pokud sem tam sóju do vašeho jídelníčku zařadíte v rozumné míře (například 1-2 x do týdne), nebude to na škodu. Sója má rozhodně spoustu zdravotních benefitů a podporuje myšlenku pestré stravy s kterou se ztotožňuji i já :-).

Samozřejmě jistě vznikne velká spousta nových studií a třeba nám i poodhalí další pravdy, celý svět výživy se neustále mění a je důležité být neustále na pozoru, pokud se objeví nové poznatky, určitě vás o nich budu informovat.

 

Hodně štěstí při orientování se ve světě výživy 🙂

M.

 

 

 

 

 



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *